Když dům, tak střecha. A když sedlová střecha, tak samozřejmě s přesahem. Historicky tomu tak u nás opravdu je, s moderními architektonickými trendy jde ale zmíněná samozřejmost stranou. Jsou střechy bez přesahu tak nepraktické, jak se tvrdí?
Zatímco starší generace architektů nad střechou bez přesahu nevěřícně kroutí hlavou, ta mladší se jí povětšinou nebrání. Stejně takový rozkol panuje i u majitelů rodinných domů
a nejednomu člověku, který touží po novém bydlení, může pořádně zamotat hlavu.
Kde se vzala střecha bez přesahu?
Je to jednoduché – současní architekti se zaměřili na vizuální stránku „věci“. Zarovnání střechy s linií domu působí neotřele a blíží se pomyslné designové dokonalosti, protože odstraňuje – podle některých odborníků – rušivé elementy. Pak ale logicky vyvstává otázka, proč se střechy dříve dělaly zásadně s přesahy a jestli náhodou v návrhu stavby nepřevládá touha po experimentu a něčem novém nad potřebnými praktickými vlastnostmi.
Dalším, poněkud přízemnějším důvodem může být i snaha o úsporu střešní krytiny. Ačkoli se může zdát, že na takovém kousku se ušetřit nedá, do tisícovek výsledný rozdíl běžně jde.
• Jaká je aktuální situace na hypotečním trhu a co čekat do budoucna?
Proč se někteří architekti střechám bez přesahu brání?
Hlavním důvodem, proč nejsou architekti v otázce přesahů zajedno, je obava z nasáknutí omítky při deštích a sněžení. Jsou to totiž právě přesahy střechy, které zajišťují, aby aspoň část omítky zůstala chráněná. Na druhou stranu se ale dnes už používají takové technologie, díky nimž se střecha dá zrealizovat tak, aby si i bez přesahů poradila se stékající vodou.
A stejně tak se může vychytávkami pyšnit i moderní fasáda (zmínit můžeme např. silikonovou omítku).
Obávaná voda se dá ovšem vyřešit instalací přisazeného žlabu, který končí v přiznaném (nebo skrytém) svodu a který má stejnou funkci jako klasický okap, jen je 100% vodotěsný, aby nedocházelo ke zbytečnému kontaktu vody s fasádou. Do žlabu se navíc někdy vkládá i odporový drát, jakési vyhřívání, které zabraňuje tomu, aby tu voda v zimě zamrzala a tím žlab ničila.
K dalším záležitostem, které se řeší, patří například to, jestli nebudou v zimě závěje hned
u dveří, když aspoň část padajícího sněhu neodkloní přesah střechy, nebo to, jak vyřešit stínění oken, když se o to právě tento prvek ani trochu nezasadí. Přívrženci střechy bez přesahu například zmiňují, že u moderních rodinných domů už se takřka vždy počítá se stíněním v podobě předokenních (nebo vnitřních) žaluzií či rolet. Ty sluneční paprsky
i v těch nejparnějších letních dnech odstíní dost spolehlivě.
Otázka vlastně nestojí tak, jestli je střecha bez přesahu dobrá, nebo špatná, ale jestli se na konkrétní stavbu a konkrétní místo (s běžnými a relativně předvídatelnými povětrnostními podmínkami během celého roku) hodí a jestli může zaručit maximálně bezproblémové bydlení.
Ruku v ruce se střechou bez přesahu by ideálně měly jít takové prvky, jako jsou třeba oplechované atiky nebo kratší krovy, aby dům perfektně sloužil jako celek. S tím už si ale odborník určitě poradí.
Když si budete plánovat své nové bydlení na míru, tento návrh s architektem při návrhu projektu rodinného domu rozhodně prodiskutujte, abyste zjistili, jestli je to to správné řešení právě pro vás.
