Free cookie consent management tool by TermsFeed

Sklep, nebo radši spíž? Je to o prioritách i finančních možnostech

Vyplatí se ještě nechat si podsklepit nový dům? Jaké dopady to může mít na samotnou stavbu? A proč vám nejspíš bohatě postačí spíž, která je navíc finančně i fyzicky dostupnější?

Starší domy často sklep mívají. Jako by bylo automatické ho mít. A vlastně i logické. Dříve totiž lidé spoustu věcí zavařovali a jinak uchovávali, protože pak v zimě nebyly k dostání. Jakmile jste si nezavařili část sklizně třešní, do další sezóny jste je neviděli. Na uložení (nejen) sklenic bylo potřeba mít dostatek prostoru s vhodnou (nižší) teplotou.

Sklep se pochopitelně hodil i pro skladování čerstvých potravin, zvlášť ve zmíněném období sklizně. Pokud tedy například plánujete mít velkou zahradu a spoustu plodin na ní, může pro vás být sklep skvělou volbou.

Jak řešit úložné prostory?

Potíží, která dnes často vyvstává, je nalezení rovnováhy mezi nároky obyvatel domu (skladování potravin nebo sezónní výbavy, jako jsou lyže, brusle či kola) a jejich finančními možnostmi. Můžete si dovolit investici do vícepatrového domu, nebo ne? Vyplatí se spíš vícepatrový dům, nebo jednopatrový se sklepem, kterým se „nějak“ vyřeší úložný prostor?
A tím řetězec otázek nekončí.

K řešení je tu totiž další věc – to, že si koupíte pozemek o konkrétní výměře, neznamená, že ho můžete celý zastavět. Legislativa pracuje s tzv. indexem zastavěnosti a zjednodušeně říká, že z pozemku lze zastavět jen určitou část. Váš dům tak rozhodně nemůže sahat od jednoho konce pozemku k druhému. Stavební povolení můžete dostat jen na takovou rozlohu domu, která je se stavebním zákonem a příslušnými prováděcími vyhláškami v souladu. Obecně platí, že zastavěná plocha může činit 25–30 % z celkové plochy pozemku. Rozdíly vznikají kvůli územním plánům jednotlivých obcí.

K tomu všemu je nutno dodat, že pokud plánujete mít zahradní domek a podobné prvky, budete je muset k samotnému domu připočítat k zastavěné ploše. Pokud tedy máte pozemek o konkrétní výměře, nemůžete počítat s tím, že si přesně takhle velký postavíte i dům.

Garáž, nebo garážové stání? Jaké jsou plusy a mínusy?

3 důvody, proč byste si to se sklepem možná měli rozmyslet

Dnes už je situace jiná. Ovoce si prakticky bez problémů koupíte v obchodě, některé po celý rok. Sklep tedy ani nemusí být potřeba, navíc se k němu pojí další negativa:

  • Podsklepení domu je dost drahé. Náklady na stavbu může zvýšit i o 20 %, protože se neobejdete bez rozsáhlých výkopových a zemních prací. Metr čtvereční sklepního prostoru vyjde na 25–30 000 Kč. Cena za běžný sklep o rozloze 18–30 m2 tak může začínat na 450 000 Kč a klidně se bude točit kolem 540 000 Kč.
  • Jakmile podceníte hydroizolaci, dají vám o sobě vědět spodní vody. Zvlášť pokud jsou ve vaší oblasti vysoko. Riziko zatékání je tu ale vždycky.
  • Stejně tak musíte dbát na tepelnou izolaci. Jen tak ve sklepě docílíte optimální teploty.

K dalším záležitostem, které budete muset kvůli sklepu řešit, patří také výstavba schodů. Položky se nasčítají a vyjít může skutečně horentní suma. Nehledě na rizika, která sice moderní technologie dokážou snižovat, ale ne úplně eliminovat.

3 situace, kdy se sklep hodí, nebo je dokonce nutný

Na druhou stranu se sklep nedá jen tak zavrhnout:

  • Izoluje obytné prostory od vlhkosti a chladu.
  • Když se rozhodnete stavět dřevostavbu i jakýkoli jiný dům ve svahu, terénní nerovnosti prostě musíte nechat vyrovnat. Týká se to i případů, kdy má horní vrstva zeminy nedostatečnou nosnost, takže k vykopání hlubších základů musí chtě nechtě dojít.
  • Velký sklep můžete rozdělit a používat ho nejen k uchovávání potravin, ale třeba
    i jako dílnu, technické zázemí nebo garáž. Tak ušetříte místo na pozemku!

Sklep tedy není ani dobrý, ani špatný. Správně otázka zní, jestli je právě pro vás vhodný, nebo ne.

Zajímavou alternativou je prefabrikovaný sklep

Sklep se tedy hodí, ale finanční i časová náročnost jeho vybudování je demotivující. Naštěstí už známe alternativu, která může celou situaci usnadnit. Je jí prefabrikovaný sklep. Ten vám na pozemek přivezou už hotový, zasadit se dá pod zem i do svahu a za tři dny může být hotovo. Navíc je odolný, takže se hodí třeba i do jílovité půdy, kde byste se s „normálním“ sklepem jen trápili s průsaky vody.

Domy ve svahu – ano, či ne?

Chcete mít spíž? A víte, na co u ní dát pozor?

Když se rozhodnete, že do sklepa investovat nehodláte, pravděpodobně už budete pomýšlet na spíž. V moderních dřevostavbách bývá součástí kuchyně (zatímco v těch starších byla komůrka třeba na úkor velkého obývacího nebo jiného pokoje) a všeobecně lidé dávají přednost menší kuchyní se spíží než větší kuchyni bez ní.

Spíž je totiž nesmírně praktická. Není to ale totéž, co sklep.

Spíž využijete pro skladování potravin a surovin, které nepotřebují vyloženě chlad, ale které zároveň nechcete mít vyskládané v kuchyni (nebo jinde). Jde typicky o celá balení mouky, mléka, cukru nebo minerálek. Místo se tu najde i pro konzervy. Zkrátka sem dáte to, co nepotřebujete každý den.

Ve spíži je tepleji než ve sklepě

Ve spíži není tak chladno jako ve sklepě. Co vyžaduje chlad, to musí mít své místo v ledničce. Teplota se může lišit stavbu od stavby. Někde se bude pohybovat kolem 18 °C, jinde může být o pár stupňů nižší a za ideál se považuje 10–15 °C. V každém případě by to měla být nejchladnější část domu.

Záleží také na tom, co chcete v tomto koutku skladovat. Například sýry vyžadují nižší teplotu než cukr a zavařeniny. Má-li to být mix, pak je nejlepší přibližovat se nižší teplotě – třeba zmíněným 10 °C. Stále nezodpovězenou otázkou ale je, jak teplotu efektivně snižovat, protože klimatizace se zrovna v tomto případě nevyplatí.

Kontrolujte světlo, teplo a vlhko

Důležité je i světlo. Co ve spíži nechcete, to je přímé sluneční záření. Pokud to hrozí, protože máte ve spíži okno, jsou na místě rolety.

Potraviny a suroviny ve spíži by ani neměly být v blízkosti zdrojů tepla (těmi mohou být
i zadní části lednice a mrazáku, které do spíže rozhodně nedávejte). Snadno se tak mohou šířit bakterie.

Další, co je potřeba ve spíži sledovat a regulovat, je vlhkost. Ta by se měla držet v rozmezí 50–60 %, aby se spíž nestala líhní plísně (při vyšší vlhkosti), a naopak, aby potraviny
a suroviny nevysychaly (při nižší vlhkosti).

Dbejte na řád a využijte přirozených vlastností domu

Aby spíž byla k užitku, a ne k vzteku, rovnejte do ní potraviny a suroviny tak, abyste v nich měli řád a přehled. Ideální jsou například policové systémy od země až ke stropu. I hloubka polic hraje roli.

To, že by měla být spíž v nejchladnější části domu, už víme. Využít ovšem můžete také toho, že panují různé teploty (byť jen s drobnými odchylkami) i v samotné spíži – chladněji je vždy u severní a východní stěny, přímo u zdi a u podlahy. Ostatní rovnání už je na vás a vašich prioritách.

Uvažujete o sklepě, nebo dáte přednost spíži? Obě řešení mají svá pro a proti. Konečné rozhodnutí je jen na vás.