Pokud se chystáte pustit do stavby, jistě vám neunikla informace o připravované reformě stavebního zákona. Nový stavební zákon absolvoval řadu horkých chvilek – byl podroben dlouhým diskuzím, ostré kritice, zažil slova chvály i zamítnutí senátu. I když byl nakonec opravdu schválen, a v této chvíli čeká na poslední posvěcení v podobě podpisu hlavy státu, stále se kolem něj vznáší několik mýtů a polopravd, které přispívají ke všeobecné zmatenosti. Co tedy od nového stavebního zákona čekat? Přinášíme stručný přehled! 

Závazná lhůta a jedno řízení

Nejhorší práce na stavbě? Samozřejmě ta, která není vidět. Jednou z nejproblematičtější částí, která dokázala celou stavbu a hlavně její start zdržet klidně i o měsíce bylo udělení stavebního povolení. Nový stavební zákon stanovuje pro tento proces závazné lhůty. V časovém úseku 30 dnů se musí vyjádřit všechny příslušné úřady, jejichž souhlas je pro realizaci stavby nezbytný. Za určitých podmínek lze 30denní lhůtu pro posudky prodloužit o dalších 30 dní. Nestihne-li se v zákonem stanovené době úřad vydat stanovisko, automaticky se předpokládá, že nemá proti stavbě námitek a souhlasí s ní.

Další novinkou, kterou zavede nový stavební zákon do praxe, je v rámci udělování stavebního povolení jedno společné řízení. Co to znamená? Tato úprava přinese konec obíhání několika různých pracovišť a shánění razítek a posudků ještě před samotnou cestou na stavební úřad pro hlavní povolení. Většina dotčených orgánů, jejichž vyjádření je pro udělení stavebního povolení nezbytné (patří mezi ně například odbor životního prostředí, hygiena, odbor dopravy atd.), bude integrována přímo pod stavební úřad. Podáte-li si žádost o udělení stavebního povolení, schvalování bude probíhat na základě kooperace úředníků z jednotlivých oddělení. 

I přes toto sloučení ovšem zůstávají některé odbory mimo. O posudek od hasičů, památkářů a například ochránců přírody si budete muset v některých případech zažádat zvlášť. Nicméně i na tato pracoviště se ale bude vztahovat závazná zákonná lhůta 30 dní pro vyjádření.

Centrální státní dohled

Nový stavební zákon si dává za cíl zrychlit schvalovací proces udělování povolení ke stavbě, zefektivnit práci a vzájemnou kooperaci úředníků jednotlivých odborů a zajistit také objektivitu a nestrannost posudků i celého řízení. Doposud měla stavební úřad v podstatě každá obce a u nemalého procenta z nich představovala celý odbor jediná osoba. Rychlé nebo alespoň včasné vypracovávání posudků často nebylo v silách jediného úředníka a zastupitelnost v případě dovolené či nemoci jednoduše neexistovala. 

Tomu je ale teď konec. Po uvedení nového stavebního zákona v platnost přejdou stavební úřady pod stát. Vznikne nová soustava úřadů, na jejímž vrcholu bude stát Nejvyšší stavební úřad. Pod ním budou krajské stavební úřady a na úrovni měst a obcí pak územní pracoviště. Tato změna přinese jednotný úřední postup a jasně danou metodiku posuzování, zjednodušení celého procesu a také jeho digitalizaci.

Podání žádosti i komunikace online

Pokud i vy patříte mezi odpůrce papírových žádostí a už dlouhá léta voláte po modernizaci komunikace s úřady a jejím přesunu do online světa, můžete se začít radovat. Digitalizace úřadů se promítne i do samotného podávání žádosti o stavební povolení. Ty půjde nově podávat pouze a jen elektronickou formou – tedy žádné fronty s papírovými žádostmi na úřadě. Komunikace mezi úřadem, jednotlivými dotčenými orgány apod. i samotným stavitelem bude také probíhat elektoricky. Pro tyto potřeby i možnost online sledování, v jaké fázi procesu schvalování se vámi podaná žádost nachází právě teď, vznikne speciální rozhraní – tzv. Integrační platforma stavebního řízení a také Portál stavebníka. Toto vylepšení jistě přispěje ke zjednodušení i větší přehlednosti na obou stranách.

Nekompromisní přístup k černým stavbám

Černé stavby neboli stavby realizované bez stavebního povolení jsou problematickým fenoménem, na který byly obce v mnoha případech do dnešní doby krátké. Dle statistik je černou stavbou zhruba každá desátá stavba v ČR. Situace se v drtivé většině případů řeší zpětným udělením stavebního povolení, protože za současných podmínek platilo, že stržení černé stavby spadalo do pravomoci obce. Ta demolici realizovala za vlastní peníze a měla pouze právo dodatečně vynaložené finance po vlastníkovi černé stavby vymáhat. Na obecní demolici ovšem často chyběly peníze, na následné vymáhání naopak dostatečně silné páky a jak už to tak bývá tak i lidé.

NSZ se k černým stavbám staví poměrně nekompromisně. Demolice nepovolených staveb přejde nově na bedra státu, který také převezme veškeré náklady. Dodatečné stavební povolení získají pouze stavby, které nebyly vědomě realizovány v rozporu s platnými zákony. Neodkladného stržení se dočkají všechny stavby, které jdou proti platnému územnímu plánu, památkové péči nebo ochraně životního prostředí.

Opatrná očekávání i rozporuplné přijetí

V úvodu našeho článku jsme lehce vzpomínali na to, že debata ohledně NSZ byla opravdu bouřlivá a rozdělila společnost odborníků, úředníků a zákonodárců na několik táborů s v mnoha případech zcela odlišnými pohledy. I z toho důvodu je výsledný zákon jakýmsi ne úplně ideálním kompromisem. Pro jedny představuje velkou a zásadní změnu, pro druhé je zase slabým odvarem skutečně potřebné reformy, jiní kritizují velkou roli státu a nedostatečné páky a sankce v případě nečinnosti úřadu. To jaká bude realita zjistíme samozřejmě až po uvedení zákona do praxe. Nezbývá jen doufat a věřit, že půjde hlavně o změny k lepšímu.

Kam dále: projekty rodinných domů nebo dřevostavby na klíč