Nádrže na dešťovou vodu – investice nebo jen trend?

Ušetřit ročně ne zrovna malé množství vody i peníze z rodinného rozpočtu? To je sen, který se ovšem může stát velmi snadno skutečností, a to s pomocí nádrží na dešťovou vodu. Proč se vyplatí mít u domu takovou nádrž? Je lepší nadzemní nebo podzemní varianta a podle čeho volit velikost nádrže? Na všechny tyto otázky najdete odpověď v našem dnešním článku.

Slyšíme to i vidíme na vlastní oči všude – vody je málo a rozhodně by se s ní mělo šetřit. V posledních letech se v našich končinách střídají krátké a poměrně teplé zimy s minimem sněhu i dešťových srážek s léty typickými spíše pro tropické oblasti. Během letních dnů teploty nezřídka vyšplhají vysoko nad 30°C a neúprosné slunce spálí a vysuší v podstatě vše, co mu přijde do cesty. I v těchto zeměpisných šířkách se tedy musíme začít více zabývat tím, jak efektivně vytvořit dostatečné zásoby vody pro delší období sucha i přispět svou troškou do mlýna ekologického hospodaření s vodou. Utahování kohoutků a zmenšení spotřeby vody na jedno spláchnutí toalety, popřípadě zkrácení délky večerního sprchování ovšem není vše, co lze udělat. Další varianta úsporného řešení vám doslova spadne z nebes. 

Nejen sudy pod okapem

Ano, řeč je o dešťové vodě a jejím zachytávání, které je v jistém ohledu skutečně cestou budoucnosti ekologického hospodaření s vodou a jejími zásobami. V současné době je asi stále nejrozšířenějším způsobem, který není cizí žádnému správnému zahrádkáři a chalupáři, zachytávání vody do barelů, větších sudů či menších cisteren umístěných přímo pod okapem. Tato voda slouží primárně a výlučně k zavlažování keřů, trávníku či zeleninových a květinových záhonů ve chvílích, kdy ne a ne zapršet. 

Co když máte ale větší zahradu a pár sudů s dešťovou vodou úrodu či krásu záhonů jen tak nezachrání? Řešením jsou nádrže na dešťovou vodu. Ty jsou skutečně moderním a až neuvěřitelně jednoduchým řešením problému dostatečně velkého objemu a zároveň s jejich pomocí můžete udělat další krok k větší samostatnosti, ekologii a nezávislosti na hlavním vodním zdroji, na který je váš dům připojen. Existují verze nadzemních a podzemních nádrží a každá z nich bude vyhovovat jiným účelům. Jak to s nimi je a jaké jsou jejich výhody a nevýhody? 

Výhody podzemních a nadzemních nádrží

Při výběru nádrže na dešťovou vodu je zcela klíčové si nejprve zodpovědět otázku, k jakým účelům budete chtít zachycenou vodu v nádržích využívat. Chcete mít zásobu vody čistě pro období sucha a zalévání zahrady, nebo vodu budete chtít použít také v domácnosti, například na splachování? Pokud bude voda sloužit hlavně pro první popsaný případ, postačí vám bohatě nadzemní nádrž na dešťovou vodu. Ty jsou nejčastěji vyrobené z kvalitního plastu a lze k nim pohodlně připojit čerpadlo se zahradní hadicí. Takže nejen že získáte více vody na zalévání, ale odpadne vám také nekonečné a úmorné nošení konví. Jelikož se ale ve své podstatě jedná pouze o větší variantu barelu, voda je opět vhodná pouze k zavlažení zahrady. Opomineme-li nečistoty v podobě spadaného listí a písku, popřípadě hmyz, proměnlivost venkovních teplot má velký vliv na kvalitu a trvanlivost vody a množení nebezpečných bakterií. Vodu v nadzemní nádrži je tedy nutné vždy co nejdříve spotřebovat. 

Jste-li tak trochu estetik, pravděpodobně vás více osloví podzemní varianty nádrží na dešťovou vodu. Ty jsou zcela zapuštěné v zemi a narozdíl od nadzemních variant nijak nenarušují vzhled a panorama zahrady. Nicméně ale nabízejí ještě mnohem víc. Díky kompletnímu zapuštění jsou vhodné pro delší uchovávání zachycené vody. Teplota půdy se drží v nižších hodnotách a voda se proto nekazí. I na podzemní nádrž lze připojit čerpadlo a pohodlně zalít celou zahradu. Co je ale nejdůležitější – pokud podzemní nádrž necháte doplnit o filtrační systém, který vodu zbaví nečistot (listí, štěrk, písek atd.), získáte nový a ekologický zdroj vody pro provoz domácnosti. Filtrovaná voda z nádrže se určitě nehodí ke koupání ani k vaření, ale pro splachování toalety a praní bohatě postačí. Jedinou nevýhodou zapuštěné nádrže jsou vyšší náklady spojené s její instalací. Kromě nezbytných zemních a výkopových prací je nádrž potřeba také obetonovat a podbetonovat, tedy v podstatě usadit na vlastní betonovou základovou desku

Na velikosti opět záleží

O velikosti nádrží byla v předchozích řádcích zmínka již několikrát. U nadzemních nádrží se se tradičně objem pohybuje od 500 do 1200 litrů. V případě podzemních řešení je možné vybudovat i větší nádrže nebo i vzájemně propojené soustavy až o velikosti 12 000 litrů. Pokud budete využívat dešťovou vodu i v domácnosti, pro určení potřebného objemu je potřeba vzít v potaz několik údajů. Důležitý je počet členů domácnosti a jejich spotřeba vody, dále také průměrné množství srážek v dané oblasti i velikost střechy domu.  Jedině po správném propočtu a zohlednění všech proměnných získáte odpovídající velikost nádrže, která bude vyhovovat jak vaší potřebě a spotřebě, tak i možnostem naplnění. Odhad takříkajíc od boku se v tomto případě jen málokdy vyplatí. Buď zvolíte nádrž příliš velkou a v tom nejhorším případě ji nebudete schopni ani naplnit či vyčerpat, nebo bude nádrž malá a její objem nepokryje vaši spotřebu.

Skutečná úspora nebo jen další trend?

Už začínáte mít možná jasno, která varianta nádrže, z jakého materiálu a třeba i o jakém objemu, by byla pro vás tou pravou. Ve vzduchu ale stále visí otázka, zda nádrže skutečně představují takovou úsporu vody, nebo jde jen o další aktuální trend. Na komplexní a složité otázky je vždy těžké odpovědět jednoduše. Ale pokud máte větší zahradu, nebo vám skutečně záleží na ekologii, nádrž na dešťovou vodu se vám jistě vyplatí. Na každé jedno spláchnutí toalety se spotřebuje zhruba 10 litrů vody. Máte-li starší pračku, na vyprání jedné várky prádla se spotřeba rovná cca 80 litrům vody, u nové pračky je to okolo 50 litrů. A počet litrů a konví na zalití i menší zahrady? Tento malý propočet vám jistě spolehlivě ukáže tu správnou cestu, díky které pomůžete nejen svému bankovnímu kontu, ale hlavně v první řadě i přírodě.