Dřevostavby jsou v posledních letech stále populárnější. Vedle tradičního zdiva se prosazují zejména díky své ekologičnosti, rychlosti výstavby a příznivým vlastnostem. Přesto však kolem dřevostaveb panuje řada mýtů, které mohou potencionální obyvatele odradit. Často se diskutuje o životnosti, požární bezpečnosti či akustice.
Dřevostavby mají krátkou životnost
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že dřevostavby jsou méně trvanlivé než stavby z cihel nebo betonu. Tento mýtus pramení z historických zkušeností s nedostatečně chráněnými dřevěnými stavbami, které byly vystaveny nepříznivým povětrnostním podmínkám. Pravdou však je, že moderní dřevostavby, pokud jsou správně navrženy, postaveny a udržovány, mohou mít velmi dlouhou životnost.
Moderní dřevostavby, zejména ty, které využívají nové technologie, jako jsou CLT (křížem lepené dřevo) nebo dřevěné rámy ošetřené proti hnilobě a škůdcům, mohou vydržet i stovky let. Klíčem k dlouhé životnosti je především kvalitní konstrukce a pravidelná údržba.
Dřevostavby jsou náchylné k požáru
Dalším častým mýtem je, že dřevostavby jsou kvůli své dřevěné konstrukci extrémně náchylné k požárům. Ačkoli dřevo je hořlavý materiál, moderní dřevostavby splňují přísné požární předpisy a jejich odolnost proti požáru je často vyšší, než by se mohlo zdát.
Je třeba si uvědomit, že požáru může dojít kdykoliv a kdekoliv bez ohledu na využitý stavební materiál. Požár vzniká vzplanutím v interiéru, nebo v důsledku nějaké závady. Na vině tak může být vadná elektroinstalace i adventní věnec. Když už požár vznikne, je ve finále vlastně jedno, zda hoří v dřevostavbě, nebo v cihlovém domě. Ve všech případech platí, že hoří hlavně vnitřní vybavení domu, jako je nábytek, textilie apod.
Logičtější by se mohla zdát námitka, že pokud už k požáru vnitřního vybavení dojde, bude následně hořet spíše dřevěná konstrukce než třeba stěna z cihel. To ale není pravda, protože jsou stěny dřevostavby opláštěné nehořlavými materiály, které zaručují požární odolnost kolem 60 minut. Norma přitom požaduje většinou pouze 15 – 45 min. Požární odolnost definuje dobu, po kterou konstrukce odolává účinkům požáru, aniž by došlo k poškození její funkce a celistvosti. V praxi to znamená, že pokud během hodiny dojde k uhašení požáru, konstrukce dřevostavby zůstane neporušena.
Pokud bychom chtěli srovnávat například dřevěnou konstrukci s kovovou, vyjde při požáru lépe dřevostavba. Kovové prvky sice neshoří, ale žárem se roztáhnou, takže může dojít k rychlejšímu zhroucení celé budovy. Oproti tomu dřevostavby, například ty se sendvičovou konstrukcí, mají kostru opláštěnou právě nehořlavým materiálem, jakým může být třeba sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně. Výhodou dřeva je i to, že oproti kovové konstrukci lze dřevostavbu hasit řízeným způsobem. To znamená, že hasiči mají šanci odhadnout, kdy se konstrukce začne bortit. Důvodem je to, že zuhelnatění povrchové vrstvy dřeva má významný tepelněizolační efekt, což hoření zpomaluje.
Pokud k ničivému požáru už opravdu dojde, další výhodou dřeva je, že jeho likvidace vyjde levněji a ekologičtěji, konstrukce z jiných materiálů lze recyklovat jen s obtížemi.
Dřevostavby jsou méně odolné vůči vlhkosti a hnilobě
Obava z vlhkosti a následné hniloby je dalším častým argumentem proti dřevostavbám. Pravdou však je, že s moderními izolačními materiály a správným konstrukčním řešením jsou dřevostavby velmi dobře chráněny proti vlhkosti.
Moderní dřevostavby využívají parozábrany, odváděcí systémy a větrání, které zajišťují, že se vlhkost nedostane do konstrukce. Navíc jsou použité dřevěné materiály často ošetřeny speciálními přípravky proti hnilobě a škůdcům. Důležité je také zajistit, aby dřevo mělo správné klima – například střechy a odvodňovací systémy by měly být navrženy tak, aby zabránily hromadění vody v blízkosti základů domu.
Dřevostavby nejsou dostatečně pevné
Lidé se často mylně domnívají, že dřevostavby nejsou tak pevné a stabilní jako betonové nebo cihlové domy. To však není pravda. Dřevěné konstrukce mají vynikající mechanické vlastnosti – dřevo je pevné, ale zároveň pružné, což mu umožňuje lépe odolávat různým zatížením, včetně zemětřesení.
Kvalitní dřevostavby využívají pokročilé techniky spojování a konstrukční systémy, které zajišťují vysokou pevnost a stabilitu. Kromě toho jsou dřevěné prvky často navrženy tak, aby byly schopny absorbovat a rozložit síly působící na konstrukci, což zvyšuje jejich odolnost.
Akustika v dřevostavbách
Dalším častým tématem diskusí o dřevostavbách je jejich akustická izolace. Někteří lidé mají obavy, že dřevostavby nebudou dostatečně tlumit hluk, a že v nich bude slyšet každý krok nebo rozhovor z vedlejší místnosti. V moderních dřevostavbách se však klade velký důraz na akustický komfort. Používají se pokročilé technologie a materiály, které zajišťují, že hluk mezi místnostmi i mezi patry je minimalizován.
V kvalitních dřevostavbách se běžně používají vícevrstvé konstrukce stěn, stropů a podlah, které obsahují akustické izolační materiály, jako jsou minerální vata, akustické desky nebo speciální tlumicí fólie. Tyto vrstvy efektivně pohlcují zvuk a zabraňují jeho šíření. Důležité je také správné navržení a provedení detailů, jako jsou spoje mezi konstrukčními prvky a instalace dveří a oken, aby nedocházelo k akustickým mostům. Výsledkem je, že kvalitně provedená dřevostavba může poskytnout akustický komfort srovnatelný s tradičními zděnými budovami.